Jdi na obsah Jdi na menu
 


Západosibiřská lajka

 

Západosibiřská lajka má vyrovnaný, živý charakter. V domácím prostředí je klidná, nenáročná a velmi čistotná. Ve vztahu k dětem je milá a opatrná.



Původ:

Původním domovem lajek bylo pásmo lesů severního Uralu a západní Sibiře a z povodí řeky Ob zde byla chována kočovnými kmeny Chantů a Mansů..Bylo to jediné plemeno loveckých psů, se kterým se zde odpradávna lovili soby, losy, medvědi, kuny, soboly, veverky.Hlídali obydlí, sobí stáda na pastvě, zapřahali se do saní.

Rázů lajek bývalo mnoho.Podle standartu z roku 1959se považují za čistokrevná čtyři plemena : rusko - evropské, karelo - finské, západo - sibiřské, východo - sibiřské.
V životních podmínkách obvyklých pro lajky (silné mrazy, skromná potrava ) se u jejich organizmu vypracovala ochranná přizpůsobivost např. vysoká stravitelnost potravy, rozmnožování jednou ročně, menší počet štěňat ( 3 - 4 ) a termoregulace specifická pro severská plemena.


Popis:

Západosibiřská lajka je pes silný, suchý, střední velikosti.
Kostra je dobře vyvinutá, ne masivní a hrubá, osvalnění silné, dobře vyvinuté.
Hlava je ve stavbě podobná rovnoramennému trojuhelníku, morda je dlouhá, zaspičatělá, přechod od mozkové části k mordě je pozvolný a málo znatelný.
Slechy stojící, vysoko nasazené, zašpičatělé.Oko oválné, šikmo položené, tmavší barvy .Zuby velké - zkus nůžkový.
Krk je svalnatý, kohoutek výrazný.
Hrudník je dobře vyvinutý, hřbet pevný, rovný, bedra krátká, pružná. Záď široká, osvalená, mírně spáditá.

 
Výška:

V kohoutku u psů 53-63 cm,pro feny 53-61 cm.

Váha:

18-23 kg

Stst:

Je tvrdé, rovné s vyvinutou podsadou, krycí srst je přímá (rovná), hrubá. Na hlavě, slechách a přední straně končetin je srst krátká. Na kohoutku, krku a zadní části končetin je delší a tvoří na krku límec, na zadních částech končetin praporce. Barva srsti je rozmanitá, bílá, pepř a sůl, červená a šedá ve všech odstínech. Přípustná je i černá, strakatá s plotnami uvedených barev.
 
Charakter:

Živý, lovecký pes, vyrovnaná povaha.. Typický pohyb je krátký klus s přechodem do cvalu

Využití:

Vyznačují se dobrým slíděním, dobře sledují stopu zraněného zvířete a po dostižení hlasitě oznamují. Při pronásledování zvěre často zaběhnou daleko z doslechu. Mají však dobrou orientaci a sluch a i v neznámém terénu se vždy vrací ke svému pánovi.
Kromě loveckého využití mohou i tahat sáně, doprovázet pána na běžkách, ko
le. V domácím prostředí jsou klidné, nenáročné a velmi čistotné. Ve vztahu k dětem milé a opatrné.

 

Plemeno:

FCI V. - Špicové a primitivní typy.
Sekce 7 - Severští lovečtí plemena.

 

Oficiální zkratka v ČR :

ZSL

 

Číslo standardu:

306 / 03.05.1980 (Rusko)